Dnešní Krupka převzala název starého historického horního městečka a zahrnuje v sobě další, původně samostatné obce a osady Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Unčín, Soběchleby a Nové Modlany a horské Fojtovice, Habartice, Mohelnici a Horní Krupku. Pokrývá rozlehlé katastrální území (4 687 ha) s velkými výškovými rozdíly. Zatímco Bohosudov leží v nadmořské výšce 262 m, Komáří vížka tvoří jeden z vrcholků východní části Krušných hor (806 m n.m.). Mezi ní a rybníkem Kateřina v katastru města činí výškový rozdíl celých 615 metrů. Tyto výškové rozdíly určují ráz podnebí podhorského města. V lednu bývá na horských hřebenech v průměru kolem -4 °C, v podhůří - 2 °C, v červenci dosahují průměrné teploty nahoře 14 °C, dole vystupují na 18 °C. Teplotní rozdíly způsobují proudění vzduchu. Jestliže je na horách trvale tepleji než v údolí, vzduch přestává proudit a vzniklá teplotní inverze pak bývá doprovázena mlhami. V horách často prší nebo sněží a sněhová pokrývka se k velké radosti lyžařů drží v průměru 140 dní v roce (vzhledem k aktuálním globálním klimatickým změnám, již tento údaj nemusí plně korespondovat se skutečností).
Horské svahy tvořené tělesy žul, rul a porfýru, které pronikly k povrchu na konci prvohor, v sobě obsahují rudy cínu, wolframu, fluoritu a spousty dalších. Na povrchu jsou tato tělesa zanesena čtvrtohorním pokryvem a na úpatí se pak vyskytují druhohorní usazeniny a průniky třetihorních výlevů. Pradávné děje tak vytvořily z dnešní Krupky zajímavou geologickou lokalitu.
Svahy hor jsou porostlé jehličnany a stříbřitými bukovými porosty, na historických odvalech starých šachet se drží borovice a modříny. Hřebeny jsou většinou pokryté loukami, zatímco na úpatí se louky střídají s příměstskými lesy. Žijí zde ze savců jeleni, srnci, divoká prasata i řada menších živočichů, z ptáků je asi nejzajímavějším druhem tetřívek obecný. V minulosti obývali Krušné hory také medvědi a vlci. Specifické přírodní podmínky vytvořily předpoklady k vyhlášení celé přilehlé horské oblasti chráněným přírodním parkem Východní Krušné hory.
Výskyt cínu přivedl již v době bronzové první pravěké osídlence. V době stěhování národů vystřídali Kelty Germáni, a ty pak zase Slované. Těm se nepochybně, stejně jako jejich předchůdcům, zdál horský svah mohutný, obrovský, praslovansky řečeno krupý. Z toho s největší pravděpodobností vzniklo nejprve pojmenování horské lokality a od něho název přešel na osadu a později město (Krupka, německy Graupen). Tolik velice stručně k nejstarší, předvěké historii tohoto místa.
Vznik původního hornického městečka a horských osad je spjat s těžbou cínové rudy a jejím dalším zpracováním. O „vrchu krupnatém, v jehož hloubi olova, cínu matný lesk“, se ve svých proroctvích zmiňuje již bájná kněžna Libuše. První písemná zmínka o Krupce je obsažena v listině krále Václava II. z roku 1305, kdy uznává dědičný nárok jistého Zvěsta z Trmic na „místo nebo horu zvanou Krupa“. Dalším dokladem o městě a jeho strážní pevnosti, hradu Krupka, je darovací listina krále Jana Lucemburského z roku 1330, kdy věnuje krupské panství míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic. Po skončení husitských válek potvrdil Těma z Koldic městu Krupce řadu práv. Várečné a výčepní právo i v okolních obcích a právo solného trhu. Byla stanovena obecní váha a konaly se zde výroční trhy. V roce 1478 vydal král Vladislav Jagellonský erbovní list, kterým udělil městu znak, pečeť, prestižní právo pečetit červeným královským voskem a právo dosazovat purkmistra, radní a městské úředníky. V 16. století se panství ocitlo v hospodářské tísni a bylo postupně rozprodáváno. Roku 1576 se stal majitelem Krupky císař Rudolf II. a po něm jeho bratr Matyáš, který hrad i s panstvím věnoval Adamovi ze Šternberka. Roku 1708 koupil Krupku hrabě František Clary-Aldringen, jehož rod ji držel až do roku 1918. Centrem městského života bývala Koldicova, dnes Husitská ulice. Bydleli zde horníci a později řemeslníci. V 17. století se začaly objevovat potíže s důlní činností, odbyt cínu vázl. Nepříznivě ovlivnila dolování třicetiletá válka. Ve století devatenáctém se vznikem nových továren a hnědouhelných dolů se centrum dění přesunulo do Bohosudova.
Vznik obce Bohosudov, s původním názvem Šejnov, je spjat s pověstí o nálezu zázračné sošky Panny Marie, na jehož místě byla postavena dřevěná kaplička. V 16. století byla přebudována na zděný kostel, který se stal cílem poutníků z širokého okolí. Roku 1679 založili jezuité v Bohosudově církevní gymnázium, rozšířili a přestavěli bývalou rezidenci. V roce 1706 byla dokončena výstavba barokní baziliky Panny Marie Sedmibolestné s ambity a sedmi kaplemi. Po otevření uhelných dolů a díky železnici, která svůj provoz zahájila v roce 1858, se obec stala centrem pro přepravu uhlí. Bohosudov byl v roce 1898 povýšen na město, v roce 1960 došlo ke sloučení Bohosudova s Krupkou ...
... a tak se zrodila Krupka, Perla krušných hor
Tipy na výlet
Výlet pro celou rodinu aneb pro každého NĚCO!
Jste velká rodina s rozdílnými zájmy a chcete společně podniknout celodenní výlet?
Vydejte se do Krupky.
Zaparkujte na velkém parkovišti přímo v centru města a rozdělte se na sportovce, dobrodruhy, romantiky a historiky.
Sportovci nasednou na kola a po značkách dojedou až k dolní stanici lanové dráhy v Bohosudově, která je i s koly vyveze na vrchol Komáří vížky, kde se mohou vydat různými směry po značených cyklotrasách. Ti zdatnější se jistě pokusí zdolat "Komárku" po silnici přes Horní Krupku. Stoupák je velkou výzvou , protože převýšení činí na 4 km něco málo přes 600 m. Naštěstí je vrchol Komáří vížky obsypán restauracemi, takže si zde zmožený cyklista může odpočinout a dobře se najíst a napít!
Dobrodruzi mohou podniknout výpravu do hlubin země za permoníky, strážci pramene štěstí!
Krupku proslavil po celém světě cín. Na bohatá naleziště v okolí Krupky upozornila bájná kněžna Libuše, která se prý na zdejších stráních scházela s Přemyslem.
Více a nejvíce se dozvíte v Infocentru Hornické krajiny Krupka, které najdete v Městské památkové zóně. Tou je celá Husitská ulice, ve středověku centrum Krupky, dnes cíl mnoha návštěvníků. Stačí postavit se doprostřed a rozhlížet se... stará radnice s věžními hodinami, městský kostel Nanebevzetí Panny Marie s dřevěnou zvonicí, kostel sv. Ducha, mohutné hradby nedobytného hradu Krupka, muzeum, barokní socha sv. Františka Xaverského...
Ale vzhůru za dobrodružstvím... a to doslova, po silnici směrem na Komáří vížku až k prohlídkové štole Starý Martin.
Vydejte se s průvodcem do podzemí, kde se po staletí dobýval cín, kde horníci kousek po kousku dobývali tvrdou skálu a odkrývali její poklady.
Zasněte se u pramene štěstí, který vám splní přání, zaposlouchejte se do výkladu a nenápadně si hlídejte co se kde šustne...co kdyby to byl permoník?
Do doby moderního hornictví vás zavede výstava důlní techniky a strojů na volném prostranství před štolou.
Romantici! Ruku v ruce se vydejte na procházku starobylým centrem města na hrad Krupka. Středověké hradní brány vás přenesou do doby statečných rytířů a soubojů o srdce sličných dam... Prožijte pověst o nešťastné lásce mladého pána z Kyšperka a doně Sabině z Krupky. S trochou štěstí spatříte na hradbách jejího ducha, který kolem sebe šíří omamnou vůni růží... kdysi jich tu byly plné stráně a pevnosti se říkalo Růžový hrádek. Na strašidla rozhodně nečekejte s prázdným žaludkem a posilněte se v místní restauraci! U pomníku J.W.Goetha si zarecitujte básně a... třeba si i domluvte svatbu.
A vy, milovníci historie? Začněte svou pouť v centru města ve vznosné barokní bazilice Panny Marie Sedmibolestné. Kostel proslul zázračnou uzdravující silou pramene, který zde vyvěrá dodnes. Je cílem poutníků již od roku 1610. Vyléčit se sem přijížděli a přicházeli jak obyčejní lidé, tak i česká a saská šlechta včetně královských rodin. Odpočiňte si v nádherné zahradě, projděte si ambity s kaplemi a nenechte si ujít skvostnou výzdobu uvnitř baziliky.
V cestě za poznáním pokračujte do památkové zóny, dejte se Cínovou uličkou doprava a navštivte kostel svaté Anny s malebným hřbitůvkem. Kostelík má velmi působivou atmosféru, je vyzdoben náhrobními deskami významných občanů, freskou Martina Luthera, malovanou kruchtou, kazetovým stropem a vitrážovými okny.
Poučení a zajímavosti vstřebáte v Hasičském muzeu, kde jsou expozice historické hasičské techniky a také v Infocentru Hornické krajiny Krupka, kde se dozvíte o tom, jak se v Krupce žilo a jak se ve zdejších revírech těžil cín a další rudy.
S ostatními členy rodinné výpravy se jistě setkáte na Komáří vížce, třeba u kaple svatého Wolfganga, který prý požehnal místním borůvkám a od té doby tu rostou v nevídané velikosti!
VÝLETEM unavená rodina se může z Komáří vížky do centra vrátit lanovkou. Za jízdy se nudit nebudete, uvidíte totiž krásná "panorámata"!
Vraťte se do Krupky v zimě! Vyměňte kola za lyže všeho druhu, sáně, boby, snowboardy.... Kolem Komáří vížky jsou značené běžecké tratě a lyžařský areál. I s občerstvením. A lanovka jezdí po celý rok!!!
VÍCE O HISTORII MĚSTA KRUPKA MŮŽETE NAJÍT ZDE
VÍCE O KRUPSKÉM HORNICTVÍ MŮŽETE NAJÍT ZDE
