L.) ZA ZDRAVÍM DO KRUPKY

Obyvatelé města Krupka mají díky umístění svého města na úbočí Krušnohorského masivu skvělou možnost využít všech aspektů přírody, k upevnění svého zdraví. V rámci tzv. "Příměstské turistiky" mohou tuto možnost využít i obyvatelé např. 6km vzdálených Teplic, nebo 15km vzdáleného Ústí nad Labem. Rovněž tak mohou příznivého vlivu zdejší přírody využít i turisté a návštěvníci města Krupka.

A o jaké aspekty jde?

Mimo široké škály možností sportovního vyžití od zimního lyžování, turistiky a cykloturistiky, až po přímo cílené sportovní záležitosti, je prvořadým prvkem využití přímého vlivu zdejší přírody. Celá severní část města Krupka přiléhá v délce 5km k lesnatému svahu Krušných hor. Zbytek města Krupka je také do značné míry obklopen zelení a i samotné město je se spoustou zahrad a parků zelené. Je to vlastně takový zelený ostrov v zeleném moři. Město Krupka zaujímá sotva 1/10 rozlohy katastru města Krupka. Ten zbytek převážně zaujímají Krušnohorské svahy hustě porostlé lesy a Krušnohorský hřeben s horskými loukami a hřebenovými lesy.

U spousty lidí stále přetrvává domnění, že Krušné hory jsou hory mrtvé, jejichž lesy jsou zdecimované kyselými dešti a topící se v exhalacích. Přitom právě Krušné hory prodělaly za posledních několik desítek let neuvěřitelnou proměnu v hory s nádhernou přírodou a čistým vzduchem (o aktuální kvalitě ovzduší v Krupce, se můžete přesvědčit ZDE a ZDE), které nejednoho návštěvníka chytí za srdce. Svou skladbou dřevin se i zdárně vyhýbají současné kůrovcové kalamitě, která pustoší zbytek republiky. Vše je umocněno zapsáním Krušných hor, jakož to Hornické krajiny Erzgebirge-Krušné hory na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Předním prostředkem upevňujícím zdraví je využití lesa. Les vytváří a zlepšuje klimatické podmínky, a to tím, že regeneruje vzduch a upravuje jeho složení. U zelených rostlin, tedy i u stromů se během fotosyntetické asimilace váže oxid uhličitý s vodou a uvolňuje se kyslík – pro nás tak životně důležitý. Mimo to jehličnaté a listnaté stromy vylučují celý komplex těkavých plynů, například terpentýnové silice. Tím také významně přispívají ke zvýšení jakosti vzduchu. Dalšími látkami jsou fytoncidy, tj. těkavé látky na bázi silic a éterických olejů, které byly objeveny již v roce 1928. Objev však zůstal dlouhou dobu bez povšimnutí, až teprve v posledních desetiletích je mu věnována zasloužená pozornost. V čem spočívá význam fytoncidů? Tyto látky – vlastně nepravá antibiotika – usmrcují různé mikroorganizmy, hlavně zoospory, prvoky, bakterie, plísně atd., které napadají v příhodné chvíli náš oslabený organizmus. Největší továrnou na fytoncidy je borovice a jalovec, z listnáčů střemcha, většina ořešáků, lípa, hloh aj. Velmi významnou a ne moc známou funkcí lesa je přirozená ionizace lesa zápornými ionty. S ionty se setkáváme každý den od našeho narození, protože jsou nedílnou složkou ovzduší, které nás všude obklopuje. Ve vzduchu se vyskytují ionty dvou polarit, a to kladné - kationty a záporné - aniony. Jakým způsobem nás ovlivní, závisí na jejich vzájemném poměru. Kladné ionty mají negativní vliv na naše zdraví a převažují např. v uzavřených budovách, na znečištěné ulici i před bouřkou, kdy říkáme, že je dusno a špatně se nám dýchá. Naopak záporné ionty na nás mají blahodárný vliv a hovoří se o nich také jako o vzdušných vitamínech. Jejich zvýšené množství nalezneme např. právě v lese, v okolí horských bystřin, u vodopádu, nebo v jeskyních. Na těchto místech se nám dýchá velmi dobře a rádi je vyhledáváme pro relaxaci a odpočinek. V zásadě bychom měli dýchat vzduch s obsahem alespoň 800 záporných iontů na cm³. V přírodě dosahují koncentrace anionů hodnot až 50.000 v cm³, zatímco v interiérech se bohužel blíží nule. Pro příjemné využití všech benefitů lesa vám v Krupce slouží například LESNÍ LÁZNĚ a hustá síť Krupských vycházkových a turistických tras.

Dalším významným prostředkem k upevnění zdraví je využití výškového rozdílu Teplické pánve a právě nejvyšších vrcholů v Krupském katastru, kdy například na vrcholu a v okolí Komáří vížky můžete využít tzv. benefitu KLIMATICKÝCH LÁZNÍ, kdy Komáří vížka jako místo s léčivým klimatem nabízí účinky Středohorského podnebí, což se z biologického hlediska rozumějí polohy v nadmořských výškách od 750 do 1200 m.n.m. Charakteristickými rysy středohorského klimatu je ráz krajiny a bohatství lesů, kterými se uplatňují biologické a hygienické účinky zeleně na turisty. Již pouhý pěti až osmidenní pobyt ve středohorském klimatu příznivě ovlivňuje tělesnou zdatnost, která zůstává zvýšena ještě několik týdnů po návratu do nížinného klimatu. Podle lékařských šetření při pobytu na horách dochází ke zvýšení počtu červených krvinek, ke zvýšené tvorbě hemoglobinu a ke zvýšení maximální jímavosti kyslíku. Na tomto klimatickém místě se nachází také síť léčebných tras různé náročnosti. Ta je určená jak pro zdravé hosty a zejména pro osoby s celkovým vyčerpáním, tak i pro návštěvníky léčící se se svými neduhy v okolních lázních. Může sloužit i jako prevence před problémy s krevním oběhem a celkovému posílení organismu.

Dále si zde můžete projít STEZKU ZDRAVÍ, kde se na zastávkách seznámíte se základy zdravého životního stylu a na několika místech, jako např. na AKTIVNÍ STEZCE, můžete dokonce do ozdravného procesu zapojit i své tělo.

Můžete zde vyzkoušet a seznámit se s PRIESSNITZOVOU LÁZNÍ, MOKRÝM KNEIPPOVÝM CHODNÍKEM, nebo ke konci své cesty za zdravím využít benefitů SLUNEČNÍCH LÁZNÍ.

A ti odvážnější, se v Krupce, konkrétně v horách u  Kotelního jezírka, můžou seznámit v OTUŽILECKÉM CENTRU se základy otužování a po nějakém čase si sami vyzkoušet, jaké to je si zaplavat v zamrzlém Kotelním jezírku v době, kdy je okolí zasypané bílou sněhovou peřinou.