Vinohrady
V naší zemi má pěstování vinné révy dlouhou tradici. Poprvé se víno do Čech dostalo již v 9.století. Ve 14.století pozvedl úroveň českého vinařství Karel IV., když dal dovézt révu z Francie a Rakouska a nařídil pěstování vína všude, kde k tomu byly příhodné podmínky. Nastal tak zlatý věk vinařství v Čechách a na Moravě. Zatím co na Moravě se pěstovalo víno nadále a bez problémů a stalo se hlavním výrobním artiklem mnoha drobných i větších zemědělců, neřku-li přímo symbolem jižní Moravy, nastal v 17., 18. až 19.století v Čechách úpadek pěstování vinné révy. Teprve ve druhé polovině 19.století, kdy do Čech přichází De Herrmann, se situace obrací k lepšímu. Lidé začaly opět pít víno a nebýt nekulturnosti a ješitnosti obyvatel Teplicka, mohl De Herrmann vytvořit z Teplic vinařskou metropoli. Vinařství se rozvíjelo nadále, hlavně v období I. republiky. Za minulého režimu se zvětšila plocha vinic v Československu, kvantita se ale mnohdy zvíšila na úkor kvality vína. O zvíšení prestiže českého vinařství a o pozdvihnutí kultury českých konzumentů vína se v součastnosti snaží nejen pěstitelé, ale i Občanská společnost Královské horní město Krupka v projektu Vzpomínková vinice.
I Krupka kdysi patřila k městům obdařeným vinnou révou. Pěstovat se zde začala na přelomu 14. a 15.století, mimo jiné i zdůvodu přebytečných pracovních sil, po útlumu těžby cínu. V průběhu 16.století však vinohrady zpustly. Další zmíňky o pěstování vinné révy v Krupce pocházejí až z přelomu 19. a 20.století. Kdy vinohrady definitivně zanikly není přesně známo, ale předpokládá se, že tomohlo být po odsunu němců po skončení 2.světové války a s nástupem komunismu. Dnes dřívější vinohrady připomínají jen části romanticky do krajiny zasazených teras, o kterých neví ani leckdo z místních obyvatel. Část těchto teras je zajímavě zasazena i do Krupského skalního městečka.
Nejzachovalejší a nepočetnější části teras se nacházejí na jižním úbočí Šibeničního vrchu (Galgenberg), kudy prochází Modrá Krupská vycházková trasa. Samotné vinice se však táhly od údolí Krupského potoka (dnešní Husitská ulice) až po Bohosudovskou kalvárii. Neověřené zprávy udávají, že tyto vinice měly pokračovat snad až do Unčína, dnešnímu k údolí Unčínského potoka.
