7.) Důlní revír Preisselberg
Dalším revírem na JZ od Komáří hůrky a SZ od Krupky, který dosáhl relativního významu až při novém průzkumuve druhé polovině 20. stoletíbyl revír Preisselberg. Původně se nazýval Preussenberg a v 16. stoletízde byla řada menších dolů. Severně odtud, v menším revíru Günther, bylo v provozu poměrně málo starých dolů.
Revír Preisselberg je z písemných pramenů známý již ze 16. století. Již v té době byla z tohoto prostoru popisována tzv. preisselberská pinka, která už tehdy byla označována jako stará. Většího významu dosáhl revír před druhou světovou válkou a zvláště pak ve v 50. a 60. letech 20. století, kdy zde bylo při novém ložiskovém průzkumu objeveno dosud nedotčené ložisko masivních cínových rud. Ložisko bylo hornicky ověřeno třemi nad sebou umístěnými štolami Preisselberg I, II a III. Z ústí štol je dnes dobře patrné zejména ústí štoly č. II. U štol č. II a III se nacházejí poměrně rozsáhlé odvaly dokumentující charakter těžených rud. Stará preisselberská pinka představuje povrchovou dobývku se zhruba 3 m vysokými stěnami, v níž se těžily cínové rudy přímo z výchozu žíly.
Preisselberská pinka
Z písemných pramenů je dolování v této oblasti známé již ze 16. století. Již v té době byla z tohoto prostoru popisována tzv. preisselberská pinka, která už tehdy byla označována jako stará. Stará preisselberská pinka představuje povrchovou dobývku se zhruba 3 m vysokými stěnami, v níž se těžily cínové rudy přímo z výchozu žíly.
V pince je odkryt kontakt drobnozrnného porfrického biotitického preiselberského granitu a granitového porfyru s pararulami, jejichž xenolity obě horniny běžně uzavírají. Kromě pararul xenolity běžně tvoří i ortorul a metagranity. Pararuly jsou v okolí granitu a granitového porfyru intenzivně greisenizován. Tyto rulové greisen byly běžně nazývány zwitter. Výchozy ve stěnách pink umožnují sledovat geologické vztahy mezi rulami, granitovým porfyrem a biotitickým granitem, jakož i selektivní greisenitizaci porfyrů a rul. Nejreprezentativnější výchoz zwitterů v Krušných horách.
Štola Preisselberg I.
Štola Preisselberg II.
Průzkumné práce ověřování zásob rud v první fázy nebyly příliž úspěšné a byly zastaveny. Byly provedeny nové vrty z povrchu a to západním směrem k Horní Krupce. Sondy byly úspěšné a byl ražen překop směrem k vrtům. Byla naražena žíla s velmi vysokou kovnatostí a štola byla poté uzavřena a je evidována jako
státní zásoby cínu. Štola byla několikráte vyzmáhána mineralogy a na světlo se dostaly nejlepší vzorky krystalovaných kasiteritů z Krupky ve velmi hojném počtu. Krystaly zde dosahují běžné velikosti 2cm. Z dalších minerálů se zde nacházeí bismut, wolframit, topaz a arsenopyrit.
Štola Preisselberg III.
Ražena byla zhruba 70m pod úrovní štoly č.II a otevřela menší žíly a odžilky s nevalnou kovnatostí. Stejně jako štola II. je bohatá na sirníky, převším arsenopyrit. Za pozornost zde kromě kasiteritu patří také topaz, malachitové výkvěty a drobná zrna ryzího bismutu. Nově zde byl objeven Mixit/Agardit, Skorodit, Bariu-farmakosiderit.
