KLÁŠTER MINORITŮ A KOSTEL VŠECH SVATÝCH V KRUPCE A DALŠÍ ZANIKLÁ, ZAPOMENUTÁ A ZRTACENÁ MÍSTA V KRUPCE

KLÁŠTER MINORITŮ A KOSTEL VŠECH SVATÝCH (Husitská ulice - Krupka)

Málo který z krupských občanů dnes ví, že kromě dosud stojících kostelů stával v horní části Krupky ještě jeden kostel a to dokonce spolu s klášterem. Byl to kostel Všech svatých založený údajně kolem roku 1400, a s ním spojený klášter minoritů. Stával na levé straně Husitské ulice a to v její horní části, tam kde dnes stojí domy čp. 126, 243, 231 a 347. Historický záznam udává že zde byl a kázal slavný Jan Kapistrán. Mohlo to být snad v roce 1452.  Poslední z rodu Koldiců, pánů na hradě Krupka, Timo V.  obdařil klášter mnoha výsadami a když v roce 1479 klášter vyhořel přispěl na jeho obnovu. Pamětní deska připomínající tuto událost byla k vidění v klášterních ruinách ještě před první sv. válkou. Požár postihl klášter znovu v roce 1527 a jak se uvádí zahynul při něm jeden z mnichů. Po tomto požáru byla budova kláštera obnovena a spolu s klášterním kostelem byla prý chloubou města. Zlé časy přišly do kláštera s příchodem protestantismu, kdy bylo mnoho katolických far opuštěno. V roce 1567 byl klášter opuštěn a část klášterní zahrady se proměnila ve hřbitov. Kostel byl sice ještě udržován, ale střídání majitelů mu jistě neprospělo. Až po tom co se dostal do držení jezuitského řádu v roce 1587 bylo započato s opravami a v roce 1589 byl kostel znovu vysvěcen. V 17. století v době  Třicetileté války, byl v roce 1633 vypálen mětský kostel a klášterní kostel Všech svatých se stal farním kostelem pro Krupku, zůstal jím až do roku 1672, kdy byl městský kostel opraven. V roce 1677 připadl kostel i klášter do správy jezuitům z Bohosudova, kostel byl tehdy ve velmi špatném stavu a klášter byl opuštěný, bývalo však ještě zvykem zahajovat výroční trhy bohoslužbou  v klášterním kostele. Jezuitský řád udržoval kostel až do svého zrušení v roce 1773. Od té doby kostel chátral a nakonec ho vykoupilo město, které jej po částech rozprodalo jako stavební materál a na pozemcích byly vystavěny domky, dřevo z kláštera pak bylo využito k pálení vápna.  Ve františkánském klášteře se také nacházela hrobka rodu Vřesovců, kteří vládli na nedaleké Doubravské hoře a v 16. století i na Krupském hradě. Byl zde též náhrobek Sabiny z Vřesovic (zemřela v roce 1518), který byl později v roce 1813 přenesen na hrad Krupka, zde sloužil k zakrytí dveří sklepa, kde měli měšťané ukryté své cennosti. Dnes se tento náhrobek nachází v Bohosudovském kostele.

Nacházel se zde i hřbitov, který rovněž zanikl.

 

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

Historické zobrazení kostela Všech svatých

JEDINÉ ZACHOVALÉ ZBYTKY Z KLÁŠTERA MINORITŮ

A KOSTELA VŠECH SVATÝCH SE NACHÁZÍ V HUSITSKÉ

ULICI, V PROLUCE MEZI DOMY č.p. 47/85 a 48/87

 

 

SPODNÍ KMĚSTSKÁ BRÁNA (Husitská ulice - Krupka) stávala napříč Husitskou ulicí, v místech horního konce dnešního kostela Sv.Ducha a protějším domem - dřívější spořitelnou. Brána byla stržena roku 1851/56??. M

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

HORNÍ MĚSTSKÁ BRÁNA (Husitská ulice - Krupka) stávala v horní části Husitské ulice, pod tehdejší hájovnou, před dnešní točnou. Stržena byla někdy v 19. století.

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

HLUŠINOVÝ RYBNÍK (Krupka) býval na křižovatce ulic Na Příkopech a Zahradní. Sloužil jako zásobník vody přiváděné až z Cínovce na pohon tří mlýnů pod Vilémovou výšinou, a to Preissův mlýn, Aspenův mlýn a Horní mlýn.

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

ŠPITÁL / OKRESNÍ NEMOCNICE - první Krupský špitál stával u kostela sv. Ducha. Později byl vybudován nový (doložen již v 18. století) v ulici Na Hrázi, v městské části města Krupka Libušín. Šlo o první okresní nemocnici na Teplicku. Po otevření nemocnice v Teplicích, zde byla starobinec, později školka a byty.

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

 

HORNÍ MLÝN (Husitská ulice - Krupka)

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

SLADOVNA KRUPSKÉHO PIVOVARU (Husitská ulice - Krupka)

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

PARSCHOVA TKALCOVNA HADIC (Husitská ulice - Krupka)

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

HŘBITOVNÍ KAPLE NA BÝVALÉM KRUPSKÉM HŘBITOVĚ (Krupka) - zrušena

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

KAPLE U ŠKOLY NA HAMRECH (Krupka), byla zbourána v 60. letech. Byla postavena, když domov Josefsheim převzal řád Karmelitánek.

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

VELKÝ DŘEVĚNÝ KŘÍŽ (Krupka) stával v ulici Horská (na Grundě), v místech dnešních garáží - neexistuje.

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

SIROTČÍ BOŽÍ MUKA (Krupka) stávala na rohu uličky k dětskému domovu a ulice Na Hrázi. Zbourány koncem 60. let min. st., kdy se stavěl vodojem na Libušíně.

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

DŘEVĚNÁ KŘÍŽ NA ZAJEČÁKU (Krupka) stával u bývalých chat a byl postaven někdy koncem 60. let min.st. Koncem 90. let min.st. byl zbourán. K čemu sloužil nevíme.

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

KAPLE SV. ANTONÍNA PADUÁNSKÉHO (Vrchoslav) - kaple se nacházela na tehdejší návsi. Zbourána byla na počátku 70. let min.st. Z návsi se dochovalo jen obvodové zdivo kašny.

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

TEREZÍN (Terezín)

Terezín (Theresienfeld) je počeštělý název obce, která je z historických pramenů známa spíše jako Theresienfeld. Nacházela se severně od Bohosudova, při silnici z Bohosudova na Unčín. Terezín vznikl v průběhu 18. století a jeho historie je poměrně krátká, ale neméně zajímavá. Místu mezi Bohosudovem a Unčínem se říkalo Im Kopel, název je historicky doložen od roku 1605. Jednalo se o pastvinu nacházející se pod lesem nad honebním pozemkem zv. Rasche. Rasche bylo zvlněné území s Ptačím vrchem (lidově označovaným Maršovská sopka), kde dnes stojí horní část panelového sídliště. Pod vrchem bývala myslivna, dokladem o její existenci je pramen z roku 1625, který se zmiňuje o hajném Kryštofu Neumannovi zv. Koppelmann, sídlícím pod Ptačím vrškem. Hajný ukradl dva bažanty a byl za to uvržen na půl roku do Ústeckého vězení.
Ještě v roce 1795 se osadě říkalo Kopeln nebo Kopel, což značilo pastvinu a výběh pro koně, později je ves zvána již jako Theresienfeld. Sommer v roce 1833 píše, že osada vznikla v novější době na pozemcích dvora, farností patřila bohosudovskému klášteru, žilo zde 137 obyvatel ve 22 domech. Lidé se živili řemeslem, obchodem s ovocem, máslem a vejci, které vyváželi do Drážďan a nádeničinou. V roce 1887 zde žilo 364 obyvatel ve 42 domech, v roce 1910 měla ves 515 obyvatel a 58 domů a v roce 1921 zde žilo 497 lidí, 110 Čechů a 378 Němců v 63 domech. Postupným nárůstem domů a obyvatel nejen obce Terezín, ale i blízké obce Maršova došlo 20. listopadu 1923 k jejich sloučení. Jednotný název zněl Maršov, Terezín tedy ke konci roku 1923 definitivně zanikl. V místech, kde se kdysi Terezín rozkládal, je nyní panelové sídliště a drobná vilková zástavba, orientovat se lze pouze podle bývalého Ptačího vrchu.

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

KOSTEL SV. PAVLA A PETRA (Fojtovice) vysvěcený roku 1933, byl zbourán koncem 50. let min.st.

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

KAPLE V MOHELNICI (Mohelnice) byla snad postavena ve 20. letech min.st. Zbourána koncem 50. let min.st.

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

KOSTEL SV. HAVLA (Habartice) postavený roku 1758, byl zbourán koncem 50. let min.st.

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

 

Kovový kříž se sochou ukřižovaného Ježíše Krista v Bohosudově

Na křižovatce před Basilikou Panny Marie Sedmibolestné stával kovový kříž se sochou ukřižovaného Ježíše Krista na zděném podstavci, který symbolizoval vznik poutní tradice. V roce 1956/3 byl však zbourán. V roce 1997 byl na jeho místě postaven nový dřevěný kříž.

 

 

Velký dřevěný kříž v Horské ulici (Grundě)

 

Kříž za Prokopkou směrem k přejezdu

 

Patzelův kříž u Habartic

 

Ritschův kříž u Habartic

 

Socha sv. Antonína ve Vrchoslavi

 

Červený kříž ve Vrchoslavi

 

Boží muka ve Vrchoslavi

 

Hřbitov u kostela Všech svatých

 

Hřbitov u kostela sv. Prokopa

 

Hřbitov u kostela Na Nebevzetí Panny Marie

 

Krupský hřbitov

 

Fojtovický hřbitov

 

Habartický hřbitov

 

Pomník tělocvikáře Jahna

 

Pomník osvobození

 

Socha družby

 

Pomník rudoarmějce

 

Podstavec s dělem byl v roce 1969 postaven na Mariánském náměstí před Biskupským gymnáziem. Někdy po roce 1989 byl odstraněn.

 

Pomník Rudoarmějce byl postaven v parku na Mariánském náměstí před Městským úřadem.

 

Bývalá restaurace střeleckého spolku

 

Pomník Klementa Gottwalda stával na horním Mariánském náměstí v místech prodejny tabáku. Odhalen byl v roce 195?, odstaraněn v roce 196?.

 

Pomník obětem 1. světové války byl vystavěn roku 1938 před hostincem Střelnice. Odstraněn byl po roce 1945.

 

Pomník partizána stával na Horním náměstí ve Vrchoslavi. Odhalen 195?, odstraněn 199?.

 

Pomník obětem 1. světové války v Habarticích stával u silnice pod kostelem sv. Havla

 

Městský špitál

 

Okresní nemocnice

 

Chudobinec

 

Vila Margareta

 

Vila Traummansdorf

 

Stará huť na tavení cínu stávala na Hamrech, naproti Hamerské škole. Vyhořela roku 1917.

 

Nová huť na tavení cínu stávala na Hamrech, u Hamerské školky. Poslední zbytky odstraněny po roce 1950.

 

Spořitelna