Bazilika Panny Marie Sedmibolestné v Bohosudově
Barokní bazilika Panny Marie Sedmibolestné v centru města Bohosudově je dílem italských architektů Giulia a Octavia Broggiových z let 1701-1706. Nedílnou součástí poutního kostela je i komplex bývalého jezuitského kláštera s biskupským gymnáziem založeným v roce 1679.
Historie
Počátky poutní tradice a vzniku Bohosudova, dnes centrální části města Krupka, sahají do období husitských válek.
Pověst o zázračné sošce
V místech nynější baziliky byly tehdy husté lesy, které se staly úkrytem pro uprchlé jeptišky z husity vypáleného světeckého kláštera. Jedna po druhé v těžkých podmínkách umíraly a poslední z nich schovala jejich jediný majetek, sošku Matky Boží, do kmene vykotlané lípy. Po bitvě Na Běhání u Ústí n.L. pronásledovali vítězní husité saské a lužické rytíře a v prostoru dnešního Bohosudova jich údajně na tři sta pobili. Obyvatelé sídla se na jejich hrob chodívali modlit za pokoj padlých. Někdy po roce 1434 sem přišla dívka vyžínat trávu. Náhle se jí ovinul kolem ruky had. Dívka leknutím vykřikla a zdvihla paži s hadem ke koruně lípy, kde se zjevil zářící obraz Panny Marie. Omámený had sjel z dívčiny ruky zpět do trávy. Ve stejný den našli lidé v kmeni stromu ukrytou sošku. Po dohodě s místním knězem byla nad hrobem křižáků vystavěna dřevěná kaple, do které byl nalezený klenot umístěn. Později byla také postavena kaplička nad nedaleko vyvěrajícím pramenem.
Studánka se zázračnou vodou
Studánka se zázračnou vodou se nachází v samostatně stojící kapli ambitu baziliky Panny Marie Sedmibolestné v Bohosudově. Podle pověsti ke studánce přicházeli prosebníci se svými nemocemi a po opláchnutí vodou ze studánky se uzdravily. Na místě studánky byla později vystavěna kaplička. Její pověst se rozšířila široko daleko a později byl na jejím místě postaven kostel. Od té doby se k místu konaly poutní procesí, které se udržely až do dnes.
ZAJÍMAVOST: Dle biotroniků je toto místo silným pozitivně energetickým místem. Například PhDr. Jan Jílek toto místo zařadil do kategorie 1 a naměřil zde 5.000.000.000 jednotek. O místě řekl: Toto je nevelké místo (asi 250 metrů čtverečních) s velmi vysokou geo-energií. Zřejmě se zde kříží pozitivní zóny - vychází mi jich dokonce pět. Kolem je geo-energie mnohem nižší - v průměru asi 5 jednotek, resp. procent (název je trochu matoucí: nejdříve jsem používal %, s tím, že průměrná energie v České republice je 100%, pak jsem ale na radu jednoho matematika, začal užívat označení jednotky. Vyjde to ale na stejno, 100 jednotek je průměrná síla vyzařování geo-energie v ČR). Toto se tedy zdá být pravé a nefalšované silové místo. Řekl bych, že léčivost připisovaná vodě, je spíše léčivostí tohoto místa. Samotný kostel-bazilika už stojí mimo toto vyjímečné místo a energie tam je hodně podprůměrná = oněch cca 5 jednotek.
Významné události
Dřevěná kaple byla roku 1443 nahrazena kaplí zděnou, kterou nechal v roce 1507 nejvyšší kancléř českého království Albrecht Libštejnský přestavět na gotický kostel. Nová svatyně byla vysvěcena roku 1515. V roce 1587 byli do zdejšího katolického kostela povoláni jezuité, aby čelili krupským luteránům. Prostor kolem svatyně dal roku 1590 Jiří mladší z Lobkovic obehnat vysokou zdí a při ní nechal postavit sedm kaplí. Roku 1610 se zde konala první pouť. Z pozůstalosti Anny Marie z Bleilebenu, která odkázala svůj majetek kostelu, zřídili jezuité nadaci, z jejíž výnosů založili v roce 1679 gymnázium. Získané prostředky použili také na výstavbu nového barokního kostela Panny Marie Sedmibolestné. Byla vybudována v letech 1701-1706 vynikajícími architekty italského původu Giuliem a Octaviem Broggiovými.
Litoměřický biskup Josef Gross vymohl v roce 1924 na papeži Piu XI. povýšení bohosudovského kostela na baziliku minor. Až do vypuknutí 2. světové války se sem konaly poutě, které byly roku 1939 přerušeny. Mezi poutníky se objevovali vysoce postavení lidé, zvláště saská šlechta, Bohosudov navštívil saský kurfiřt Friedrich August II, pozdější polský král, i jeho syn August III. Mezi slavné návštěvníky se zařadil i básník Jan Neruda.
Církevní objekty bohosudovského areálu prošly řadou změn a obsazení. byla zde policejní kasárna, vojenský lazaret, v letech 1953-1968 československá armáda a po ní, až do roku 1990 sovětská posádka.
V roce 1993 bylo znovu otevřené Biskupské gymnázium a posléze také obnoveny Mariánské poutní slavnosti.
Výzdoba chrámu
Vnější část zdobí pieta nad vchodem, sochy apoštolů Petra a Pavla a sv. Ignáce a Františka Xaverského, na jižní a severní boční starně sochy českých patronů. Vnitřku baziliky dominuje bohatě zlacená vyřezávaná kazatelna z roku 1714 a baldachýn hlavního oltáře od Ignáce Tollingera. Barokní postranní oltáře svatých Jana Nepomuckého, Barbory, Anny a Josefa jsou vyzdobeny obrazy Ignáce Raaba.
Ambity se sedmi kaplemi - Oseckou, Zákupskou, Teplickou, Litoměřickou, Kolovratskou nebo také Chlumeckou, Duchcovskou a Bleylebenskou - symbolizují sedm bolestí Panny Marie.
Otevírací doba:
Pondělí, čtvrtek - zavřeno
Úterý, středa, sobota - 9.00 až 16.00 hodin
Pátek, neděle - 10.00 až 16.00 hodin
Odkaz na virtuální prohlídku: https://www.virtualtravel.cz/krupka/bazilika-panny-marie-sedmibolestne-v-krupce/bocni-pohled.html
ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE
