18.) Kostel Sv. Prokopa

Nejstarší hornický kostel - kostel sv. Prokopa - byl založen v době prvotního osídlení v blízkosti havířské osady Kirchlice u Liščího potoka. Písemně je kostel zmiňován v roce 1331. Konečnou podobu získal v roce 1676, kdy byl kompletně přestavěn. Veřejnosti přestal kostel sloužit roku 1891. Z jeho vnitřního vybavení se po požáru v roce 1939 bohužel nic nedochovalo. Sochy sv. Petra a Pavla, které stály po obou stranách hřbitovní brány, byly přemístěny do kostela sv. Anny na Libušíně.

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

                   

 

 

Archeologické naleziště osady Kirchlice

V místech dnešní zříceniny kostela Sv.Prokopa a přeložky silnice na Bohosudov stávala přibližně od 13. století hornická osada Kirchlice (něm. Kirchlitz), která zanikla v 17. století.
Při archeologických vykopávkách zde archeologové našly artefakty z období pravěku, z období Popelnicových polí a dále právě pozůstatky této zaniklé středověké a raně novověké vesnice Kirchlice.
 

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

Rýžoviště a náplavový kužel Zalužanského potoka

Severně od osady Kirchlice, se nacházel náplavový kužel Zalužanského potoka, který se využíval k rýžování cínonosných náplavů. Rozsah rýžování nebyl nějak závratný, protože na celkovou produkci bronzu tehdy stačilo odhadem 50kg cínu ročně (obsah cínu v bronzech činil jen zhruba 3-6%). Takové množství kovu by dokázalo zajistit pouhých pět rýžovníků i za předpokladu, že by jejich výkon byl podstatně nižší, než u rýžovníků v historické době (ve středověku byl jeden rýžovník schopný získat za sezonu minimálně 120-130kg cínovce, tedy necelých 100kg cínu).
 

 

Boží muka v Kirchlicích

Pomineme-li kostel sv. Prokopa, jsou právě tato boží muka jedinou zachovalou památkou po osadě Kirchlice.

 

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE