63.) Horní Krupka 655 m.n.m.

Bývalá hornická vesnice, teď horská městská část na svahu Komáří vížky, asi 2,5 km od severně od Krupky. V současnosti slouží převážně jako horské rekreační a turistické středisko.

Nachází se zde jedna restaurace a jedna hospoda. V okolí je několik domů, kde se dá ubytovat v apartmánu / penzionu. 1,5km odtud se nachází SkiAreál Komáří vížka (č.37) a za 2,5km, či 1,5km (záleží kudy to vezmete) se dá dostat na samotnou Komáří vížku (č.24) a na Krušnohorskou běžkařskou/cyklo magistrálu (č.34). V obci, vedle restaurace Sv.Florián, se nachází též kaplička vystavěná horníky Sv.Barboře a vychází odtud Hornická stezka (č.62). Přes Horní krupku vede žlutá turistická stezka spojující Bohosudov-MPZ Husitská ulice Krupka-Horní Krupku a Komáří vížku (č.32) a Příhraniční naučná hornická stezka (č.31). V okolí se dá nalézt spousty stop po dolování, starých hornických štol a s tím souvisejících minerálů.

Evidováno je zde přibližně 130 adres a kolem 30 stálých obyvatel.

 

"Vysoko v horách, blízko už hřebene horského, stihneme Horní Krupku, jež chráněna jsouc hřebenem horským před nárazy ostrého větru severního, má podnebí sice studené, ale přece takové, že tu dozrává ovoce a na polích, pracně obdělávaných daří se oves, žito a brambory." (Jar. Fr. Urban, Potulky Teplickem, 1928) (před r. 1900)

Horní Krupka, rozložená při hlavní silnici a po celém svahu táhlého kopce pod Komáří vížkou, již minimálně od roku 1416, je vedle Mikulova jednou z mála zachovalých vesnic tohoto typu v Krušných horách.


Horní Krupka (Obergraupen) - Od pověstné Komáří vížky k jihu vede klikatá silnice hlubokou a úzkou prorvou k úpatí hor, toť průsmyk Krupecký, nazvaný tak dle starožitného města horního. Horní Krupka byla založena jako hornické sídliště ve 14. století. Na svazích se dosud rýsují stopy po důlní činnosti, na pohlednici je zřetelná velká halda pod lesem, patřila k šachtě Am drei Mücheln (pošt. razítko z r. 1906).
V roce 1812 tu spatřil světlo světa Ferdinand Arlt (1812 - 1887), zakladatel moderního očního lékařství. Vystudoval lékařskou fakultu na pražské universitě a působil jako profesor na universitě ve Vídni.
Po revoluci roku 1848 bylo zrušeno vrchnostenské zřízení a postupně nahrazeno státní správou a samosprávou. Vzniklo obecní zastupitelstvo v čele se starostou. Krupka, Horní Krupka, Vrchoslav a Fojtovice patřily do teplického soudního a politického okresu, naproti tomuBohosudov, ModlanyUnčínHabartice a Maršov s Terezínem (vznikl na konci 18. století) do politického okresu Ústí nad Labem a soudního okresu chabařovického. Rozvoj průmyslu a vznik nových pracovních příležitostí přitahoval nové osídlence, kteří se usazovali v Bohosudově, Maršově, Terezíně, Unčíně, Horní Krupce a Vrchoslavi. V roce 1880 žilo v původně samostatné obci 117 osob a v roce 1921 již 424.
Během 2. světové války, po okupaci pohraničí muselo odejít z Krupky a Bohosudova do vnitrozemí skoro 900 Čechů. Nacistická správa vše podřídila válečnému úsilí. Ze zrušeného bohosudovského gymnázia se stala policejní kasárna. Opět se začal těžit cín a wolfram. Budovaly se zajatecké a pracovní tábory. V Krupce, Horní Krupce, Bohosudově byli internováni Rusové, Ukrajinci, Francouzi, Chorvati, Italové a Holanďané.
Dnešní Krupka převzala název starého historického horního městečka a zahrnuje v sobě další, původně samostatné obce a osady Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Unčín, Soběchleby a Nové Modlany a horské Fojtovice, Habartice, Mohelnici a Horní Krupku. 

Hostinec U Slunce stojí u silnice z Krupky, prodloužené v r. 1859 k Fojtovicím. Před hostincem vyúsťuje také pěší krkolomná cesta z Krupky, po níž dříve horníci dennodenně chodívali do práce. (před r. 1905) 

Horní Krupka je rodištěm Ferdinanda Arlta (1812 - 1887), profesora očního lékařství na vídeňské univerzitě a vynikajícího očního chirurga. Narodil se v chudé rodině důlního kováře a jen s obtížemi vystudoval. V Horní Krupce tehdy nebyla škola a malý chlapec musel docházet až do Novosedlic. Škola v Horní Krupce vznikla až v r. 1870 právě zásluhou profesora Artla, který na ni poskytl finanční prostředky. Za své zásluhy o rozvoj očního lékařství byl dr. Arlt povýšen do šlechtického stavu a jako připomínku svého původu si vybral přídomek z Bergschmiedu. Protáhlé hrázděné stavení v popředí na pohlednici je jeho rodný dům. (pošt. razítko z r. 1927)

 

Prokopova vyhlídka 660m.n.m.

Od pomyslného centra Horní Krupky u restaurace Sv.Florián se k Prokopově vyhlídce dostaneme cestou směřující jižním směrem vpravo od hlavní silnice vedoucí z Fojtovic přes Horní Krupku do Krupky. Strmějším stoupáním do kopce se zhruba po 300m dostaneme na Prokopovu vyhlídku, kde se nachází lavička pro odpočinek. Odtud se nám nabízejí nádherné výhledy do okolí začínající u Komáří vížky na severu, pokračující východně přes hřeben Krušných hor na Liščí vrch, vidíme téměř celou Horní Krupku. Výhledy dále pokračují jižním směrem na Teplickou pánev a České středohoří s dominující Milešovkou a končí částečným výhledem na západní hřeben Krušných hor.

 

Výhled na české středohoří                                           Pohled na Horní krupku (v pozadí Liščí vrch 777 m.n.m.)

 

Prokopova vyhlídka s lavičkou k posezaení                      Směrovka k Prokopově vyhlídce pod restaurací Sv.Florián

 

(Horní Krupka, rozložená při hlavní silnici a po celém svahu táhlého kopce pod Komáří vížkou, již minimálně od roku 1416, je vedle Mikulova jednou z mála zachovalých vesnic tohoto typu v Krušných horách. Horní Krupka byla založena jako hornické sídliště ve 14. století. Na svazích se dosud rýsují stopy po důlní činnosti a v oklí se dá nalézt spostu zájímavých důlnich děl. I když se jedná o horskou ves, panovalo zde rozsáhlé zemědělství. Pěstovali se zde ovocné sady, oves, žito a brambory. V roce 1812 se zde narodil Ferdinand Arlt (1812-1887), vynikající chirurg a zakladatel moderního očního lékařství. Vystudoval lékařskou fakultu na pražské universitě a působil jako profesor na universitě ve Vídni. Za 2. světové války, se v Horní Krupce nacházel jedn ze zajateckých a pracovních táborů, kde byli internováni Rusové, Ukrajinci, Francouzi, Chorvati, Italové a Holanďané. V současnosti slouží Horní Krupka především jako rekreační oblast. Mimo základní turistické infrastruktury, se kousek odsud nachzí běžkařské lyžařské stopy, Ski areál Komáří vížka a rozhledna, restaurace, horský hotel a lanovka Komáří vížka. Po hřebenech Krušných hor vede Krušnohorská magistrála, která v letním období slouží jako cyklotrasa i turistická trasa. Samotnou obcí prochází žlutá turistická trasa spojující Bohosudovské nádraží v Krupce s Komáří vížkou a  Příhraniční hornická naučná stezka. V pomyslném centru Horní Krupky ústí Stará hornická stezka spojující Krupku s Horní Krupkou, registrovanou od roku 1988 jako kulturní památka, která dříve sloužila k přepravě rudy a přístupu horníku k dolům. Ke zdejším zajímavostem jistě patří i zde typické, zachovalé hrázděné domy, zvonice, několik krucifixů a již zmiňovaná hornická díla, jejichž většina je registrována jako kulturní památka a jsou zařazeny jako komponenty nominované na zapsání na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Z mnoha míst Horní Krupky se naskýtají nádherné výhledy údolím Krupského potoka na Teplickou pánev a především České středohoří, či naopak na Komáří vížku.)