6.) Důlní revír Knötel

Severně nad Krupkou, pod dnešní lanovkou na Komáří hůrku, se rozkládal důlní revír Knötel, plošně nejrozsáhlejší revír celé krupecké oblasti. Revír byl od 14. do 19. století rozfárán desítkami menších, většinou nehlubokých důlních děl, po nichž se dosud v terénu zachovalo velké množství štol a jam s odvaly různého stáří. Za druhé světové války a po ní se předmětem zájmu kromě cínonosných greisenů stalo i těleso pegmatitu, ze kterého byl získáván molybdenit a draselný živec. Úsek byl otevřen čtyřmi nad sebou ležícími štolami Večerní hvězda, Václav, Barbora a Prokop. Těžba zde skončila v roce 1956. Štoly v současnosti nejsou přístupné, zejména odvaly hald Prokop a Barbora jsou však dosud vděčným mineralogickým nalezištěm. Kromě těchto novodobých důlních prací se v prostoru pod lanovkou nachází obrovské množství historických důlních děl. K nejvýznamnějším z nich patří propadlina Zwickenpinge poblíž štoly Barbora, která existovala již začátkem 16. století, a je tak jedním nejstarších pozůstatků po dolování v krupeckém revíru. Nedaleko odtud se nachází povrchová dobývka na Mahlerově žíle, dlouhá asi 130 m.

ZOBRAZENÍ POMYSLNÉHO STŘEDU RDŮLNÍHO REVÍRU KNÖTEL PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

Ve štole Barbora byl těžen převážně živec z pegmatiticko-pneumatolytického tělesa, po kterém zbyly obrovské vydobyté prostory tzv. malý a velký porub. Výška velkého porubu dosahuje mnohde 15m, délka asi tak 50m a šířka cca 20m. V křemenných žilách porubu jsou časté krystaly bílého Křemene, modrého Fluoritu, Biotitu a Bi minerálů (Bizmut, Bizmutin, Krupkait a Kettnerit), dále je zde Scheelit, Wolframit, Kasiterit a Sfalerit. Bizmutin zde vytváří až 6 cm dlouhé šedé nebo stříbrné jehlice. Na hlavní sledné v porfyru je častý Fluorit a Molybdenit a na tzv. "kříži" jsou Bi minerály.  Je odtud znám i Beryl a Wulfenit. Některé z Bi asociací ještě nejsou přesně určeny.

ZOBRAZENÍ ŠTOLY BARBORA PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

Štola Prokop byla ražena v období 2.světové války jako součást molybden-živcových dolů a částečně těžila mohutný křemenný peň, vycházejí na povrch a horní část živcové kopule. Předmětem těžby byl molybdenit a živec. Ze štoly je zachována hlavní sledná končící komínem do štoly Barbora a rozrážka
na živcové těleso. Křemenná žíla na kříži je situována v rulovém tělese, jehož dutiny obsahují hojný křemen, molybdenit, fluorit, apatit a topaz. V živcové rozrážce je pak hojný skoryl. Nad štolou Prokop je nyní odkryv po výchozu křemenného pňe (odkud pocházely nádherné vzorky
molybdenitu a apatitu) a rulového tělesa, kde se i dnes dají najít pěkné topazy a apatity. V dutinách křemenné žíly  můžeme najít také fluorit, florencit, anatas, zrníčka bismutu, Bi okry, tennantit a chalkopyrit.

ZOBRAZENÍ ŠTOLY PROKOP PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

Tato žíla se nachází ve svahu nad „Hornickou stezkou“, kde cesta prochází pod drahou lanovky vedoucí z Krupky na Komáří vížku a v tomto místě cca o 15 metrů výše ve svahu končí její povrchový odkryv.

Žíla je tvořena masivním žilným křemenem bílé barvy a řadou menších křemenných odžilek v okolí centrální žíly, která byla v minulosti těžena i z povrchu a dodnes jsou po této těžbě vidět důkazy.
Mineralogicky je žíla významná jen výskytem krystalů kasiteritu, které jsou zde krásně diamantově lesklé a často přecházejí od karamelově hnědé až po černou barvu. Velikost krystalů se běžně pohybuje kolem 1 až 5 mm. Často se najde partie křemenné žilky, kde téměř 50% všeho materiálu tvoří kasiterit.

ZOBRAZENÍ ŽÍLY MAHLER PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

Nejmenší a nejméně významný revír Klösenberg (nekdy také Gläsenberg nebo dokonce Blesenberg), ležící severně odtud, se dříve děli na východnější Klösenberg a západnější Ladung. Tři "prpadliny" ukazují na velmi staré rozsáhlé povrchové práce, vedle nich byla dobývána řada slabých strmých žilek.