Vyhlídková skála Mrtvý kámen

Skála Mrtvý kámen (Totenstein / Umrlčí kámen) se nachází na skalním ostrohu čnícím nad vstupem do Městské památkové zóny Husitská ulice. Dříve totoo místo sloužilo jako strážiště. Z tohoto místa se otevírají nádherné výhledy do srdce samotné Městské památkové zóny Husitská ulice, s nad ní se vypínajícím hradem Krupka (Rosenberg), jenž zastřešuje masiv Krušných hor. Dále odtud můžete pozorovat panorama Českého středohoří a Teplickou pánev (kotlinu).

K tomuto místu se váže i pověst, jenž dala této skále i název:

Pomalu, ale jistě se rozpadají zdi kdysi mocného hradu Rosenburgu, česky Růžový hrad, vypínající se kdysi nad městem Krupkou. Vždy v roce, který končí století, bolestně truchlí a marně touží princezna Dona po svém rytíři ...

Vraťme se, ale na začátek příběhu.

Hrad i město patřili tehdy pánům z Koldic. Pan Timo z Koldic byl bohatý a měl krásnou dceru. Na nedalekém Supím hradě žil mladý, udatný a smělý rytíř. Tento rytíř se zamiloval do krásné Koldicovy dcery. Ona jeho lásku opětovala. Měli se rádi a tajně se scházeli u skály proti Rosenburgu. Ona, krásná princezna Dona z Rozenburgu v Krupce, on, mladý rytíř ze Supího hradu nad Unčínem. Tajně se museli scházet, protože Timo Koldic jejich lásce nepřál. Marné bylo varování vychovatelky před otcovým hněvem. Mladí lidé se měli rádi a nechtěli nic slyšet. Otec se dozvěděl o jejich schůzkách a zakázal dceři scházet se s rytířem. Láska byla však silnější. Dona dál chodila na schůzky v přestrojení za jeptišku. Ale i na to otec přišel. Přikázal dceru i vychovatelku uvěznit a rytíře zabít.

V obvyklí čas schůzky se poschovávali Koldicovy lidé okolo skály. Jeden z nich se přestrojil za jeptišku. Jakmile se sejde s rytířem, probodne ho mečem. Nadešel okamžik setkání. Nic zlého netuše, chce se rytíř přivítat s princeznou. Převlečený muž však tasí meč a v té chvíli se ze všech stran sápou po nešťastníkovi zakuklenci. Přesto však rytíř nezahynul jejich rukou! Vyskočil na svého věrného koně a vrhl se s ním z příkré skály do černé propasti.

Je to již velmi dávno a přesto lidé vzpomínají  na příběh nešťastné lásky dvou mladých lidí. Hrob nešťastného rytíře je ve starém hřbitovním kostelíčku, Donina náhrobní deska stojí zazděna u vchodu zříceniny Rosenburgu. Odtud prý každého stého výročí smrti věrného milence vychází, aby hledala štěstí a pokoj. Jen ten "Mrtvý kámen", u kterého se milenci scházeli, se nezměnil.

Další pověst vypráví, že zde byl v roce 1426 pobit zbytek míšeňských bojovníků, prchajících před husity po prohrané bitvě Na běháni u Ústí nad Labem.