Hrad Krupka

Hrad byl založen nejspíše Janem Lucemburským a to někdy kolem roku 1320, neboť král měl zájem na opevnění hraničního pásu proti Sasku. Tento majetek, spolu s městečkem Krupkou, cínovými doly a Trmicemi, daroval král Jan Lucemburský listinou danou 10.12.1330 v Innsbrucku míšeňskému šlěchtici Těmovi (Thimoteus) z Koldic.Těma ještě přikoupil tvrz Kirchlici a roku 1335 smluvně upravil s pány z Bergova hranice mezi krupským panstvím a panstvím Geisberg (Supí hora). Těma byl významnou osobou při dvoře krále Jana, doprovázel ho ve skupině pánů na jeho toulkách Evropou. Koldicové si podrželi Krupku s osmiletou přestávkou až do roku1504, to znamená 166 let. Hrad byl založen na vysokém skalním ostrohu s přístupem ze severní strany. V místě, kde byl ostroh nižší, ho ještě uměle snížili příkopem.Nad ním byl postaven původní hrad přibližně obdélníkového,severojižně situovaného půdorysu o rozměrech asi 20 x 55m. Jeho dominantní velká čtverhranná věž (palác) v sobě spojovala obytný i obranný charakter, stála v severozápadním rohu hradeb a mohla mít asi tři podlaží (její podoba se nedochovala). Z obdélné věže ve východní hradební zdi, která střežila cestu, jež procházela pod městečkem, zbylo jen přízemí s gotickým hrotitým portálkem. Na konci 15. století bylo vybudováno velkolepé opevnění, které podstatně rozšířilo dosavadní stavbu (délka objektu dosáhla asi 140m).

Ze západní hradby vybíhala za ústím příchodové uličky podélná patrová budova, určená patrně pro hradní posádku, a dále dvě půlkruhové bašty. K první z nich byl v roce 1695 přistavěn příčný dům pro panský horní úřad (úřední dům). Přestože samotný hrad přestal v 17. století plnit své obranné a obytné funkce a jeho pozůstatky chátraly, život na ostrožně neustal.V úředním domě sídlila správa krupského statku a vrchnostenský horní úřad. Opuštěný hrad znovu objevila doba romantismu 19. století, kdy byl celý prostor i s okolím upraven a zpřístupněn veřejnosti a z úředního domu zřízena restaurace. Místo využívali jako vycházkový a odpočinkový areál zejména návštěvníci teplických lázní, kteří také obdivovali růže v panské zahradě.Rostlo jich tam přes sto druhů a podle nich se začalo hradu říkat Růžový hrad (Rosenburg). Trvalým problémem však zůstávalo rozpadající se zdivo hradu a jeho zabezpečování.

Během svých pobytů v teplických lázních (1810, 1813) hrad několikrát navštívil i J. W. Goethe.Goethe si dokonce Krupku nakreslil a také si poznamenal, že zřícení věže (1807) způsobilo to, že sloužila dlouhý čas jako zdroj kamenů a kvádrů. Na památku jeho pobytu mu byl postaven poblíž jižní okrouhlé věže pomník. Jiným slavným návštěvníkem byla císařovna Marie Louisa v oce 1812. Později zde byla zřízena promenádní cesta a postaveny terasy, altán, nová stáj, vodárenský domek a kolna. Poslední rekonstrukce - současný stav- proběhla v roce 1999/2000, zajišťovalo ji Město Krupka z prostředků česko-německého programu PHARE.

VĚŽ NA HRADĚ KRUPKA

Na nádvoří hradu se nad ochrannou štítovou zdí nachází pozůstatky původní okrouhlé věže. Pravděpodobně sloužila jako další postavení pro dělo, které odtud mohlo kontrolovat přístupovou cestu do Krupky. Z věže jsou krásné výhledy na spodní část města Krupka, na celou Městskou památkovou zónu Husitská ulice a na hřebeny Českého středohoří.

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

Hrad i město Krupka vděčí za svůj vznik těžbě cínových rud v okolních Krušných horách. Doba jeho vzniku není přesně známa. Listina krále Václava II. z roku 1305 mluví jen o místě nebo hoře - horní obci zvané Krupka, kde se kope cín.
    Z horní obce se díky prosperitě dolů rychle vyvíjelo městečko a k jeho ochraně, ale především k ochraně dolů v okolí i významné komunikace, která údolím a tedy Krupkou vedla, byl vybudován počátkem 14. století hrad, nejspíše na samém konci vlády Václava II. První doklad o něm je z roku 1330, kdy král Jan Lucemburský daroval hrad Krupku míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic. Ten byl významnou postavou dvora Jana Lucemburského a doprovázel krále i při jeho dobrodružných cestách Evropou.
Hrad byl vybudován na výhodném ostrohu protáhlém ve směru severojižním, který spadal na západní a východní straně do dvou údolí. Rokliny vznikly činností potoků, které se pak jižně od hradu spojují. Přístup k hradu byl pravděpodobně po ostrohu ze severní strany a v místě, kde byl ostroh nižší, byl ještě uměle snížen příkopem. V severní části takto oddělené plochy, přímo nad příkopem, byl na výše položeném útvaru postaven před rokem 1330 původní hrad. Měl přibližně obdélníkový půdorys asi 20 m široký a 50 až 60 m dlouhý a opět situovaný severojižně.
    Dominantou hradu byla obytná věž - palác - čtvercového půdorysu v severozápadním rohu hradeb o stěně přes 10 m dlouhé. Palác mohl mít alespoň tři podlaží, jeho podoba se však nedochovala. Věž byla v líci obvodové zdi podobně jako další budovy spolu s hradní kaplí v jižní části. Přímo pod severozápadním rohem paláce byl zřejmě příkop překlenutý padacím mostem a za ním stála asi původní brána. Odtud cesta pokračovala podél západní hradby a končila vchodem do hradu kdesi na jeho jižní straně.
    Z další minulosti hradu známe jen útržky. Koldicové vládli na hradě (s malou přestávkou v letech 1487 až 1494) do roku 1504. V pohusitském období došlo k radikální dostavbě hradu. K dosavadnímu objektu přibylo nové opevnění, zabírající plochu několikanásobně větší a přizpůsobené tehdy již dosti účinné dělostřelbě. Celý původní hrad byl obestavěn další zdí, která navíc obepínala nový prostor, zvětšující plochu hradu značně k jihu, takže celý objekt byl nyní dlouhý asi 140 m.
    Na místě původní brány u příkopu vznikl nyní systém dvou bran za sebou. Byly vzdáleny od sebe asi 15 m a spojeny po stranách hradbami. Pravá hradba vybíhala hned za branou ven do půloblouku a tvořila dovnitř otevřenou baštu s čtyřmetrovými zdmi. Bašta i hradba na pravé, vnější straně, měly střílny umožňující flankování. Cesta do hradu dále pokračovala přímo k jihu a byla na pravé straně ohraničena vnější zdí, na levé o něco slabší vnitřní, takže vznikla ulička asi 4 m široká a 50 m dlouhá zleva krytá pro případ proniknutí nepřítele palbou shora, z původního horního hradu.
    Jižní, nová část hradu, měla pravý, západní bok krytý hradbou, z níž vybíhala nejprve za ústím příchodové uličky čtyřboká budova a dále dvě půlkruhové bašty. Na jihu chránila hrad mohutná zeď téměř 7 m silná, ven vypuklá a proražená jednou dělovou střílnou. Uvnitř hradu za ní stála válcová věž o průměru asi 10 m, ve spodní části plná, neobsahující žádné vnitřní prostory. Její koruna zřejmě sloužila jako dělostřelecké palebné postavení. Nová část hradu neměla žádné bašty na východní straně obrácené k městu a je i možné, že opevnění nebylo vlastně dostavěno.
    V roce 1504 získal hrad Jindřich ze Šlejnic, poté nejvyšší kancléř Albrecht z Kolovrat, dále nejvyšší mincmistr Bernard z Valdštejna, meklenburský šlechtic Jáchym z Maltzanu (1523-1528). Roku 1530 koupili hrad s panstvím Rožmitálové, roku 1537 Václav z Vartemberka, jemuž bylo panství pro účast v odboji v letech 1546-47 zkonfiskováno. Král Ferdinand I. pak hrad zastavil Volfu z Vřesovic. Po něm zde vládl opět král prostřednictvím svých hejtmanů.
    Roku 1615, přes marné protesty Krupských, daroval král Matyáš Krupku Adamovi ze Šternberka. Hrad byl od roku 1621 neobydlen. Po třicetileté válce zůstal hrad pustý a měnil se ve zříceninu. Šternberkové nechali postavit v letech 1695 až 1697 v prostorách někdejšího hradu u prostřední bašty úřední dům, kterému se říkalo Horský zámek. K jeho stavbě bylo použito materiálu z trosek hradu. Roku 1710 koupil krupské panství, hrad a město za 30 000 rýnských zlatých od Šterberků hrabě František Karel Clary-Aldringen, jehož rod je držel do roku 1918.
    Po roce 1825 zpřístupnila vrchnost hrad měšťanům. V době romantismu v 19. století byl pro zříceninu vymyšlen název Růžový hrad (Rosenburg).
    Část trosek paláce se zřítila v 60. letech 20. století, protože zdivo bylo již ve velmi špatném stavu. Z hradu Krupky jsou dodnes zachovány obě hradní brány se zdmi poblíž západní vnější hradby do výše parapetu, části bašt a silná jižní štítová zeď, část jižní okrouhlé věže, zbytky budovy při západní zdi a sklepení pod troskami horního hradu. Některé další zdi dolního hradu byly do výše parapetu dozděny a opraveny. Bývalá úřední budova na hradě byla v 19. století přeměněna na hostinec. Poslední rekonstrukce proběhla v létě 2008, kdy byly opraveny dělostřelecká bašta, omítka rytířského sálu, opěrné zdi, most před první hradní branou.