LESNÍ LÁZNĚ

Les jako takový, plní v životě člověka polyfunkční úlohu v jeho zdraví. Les je nejlepšími lázněmi a zároveň nejlepší lékařskou ordinací a lékárnou zároveň. Do lesa chodíme odpočívat a také nabírat sílu. Míříme sem, když potřebujeme "náplast" na duši.

Les má také brzdicí vliv na výskyt tzv. civilizačních chorob. Při delším pobytu v lesnatém prostředí se lidem, žijícím v městském prostředí, určitě vylepší nejen stav nervové soustavy, ale i celkově upevní zdraví.

A právě na tomto místě jsme pro Vás vytvořili ideální zázemí pro takový pobyt. Najdete zde místo pro posezení a odpočinek. Místo pro meditaci, dechová či relaxační cvičení a další klimatoterapeutické programy přímo uprostřed přírody. Seznámíte se zde s informacemi jak o samotných meditacích, a dechových a relaxačních cvičeních, tak i o zdraví prospěšných funkcích lesa. Protéká tudy Horský potok, jehož vody jsou mírně mineralizované, neboť jeho většina vod pochází z výtoku dědičné štoly Dürrholz (Duršlovka), která podsedá důlní revír Steinknochen, který odvodňuje. V letních měsících jeho vody příjemně osvěží, turisté jej mohou využít při sestupu z horské túry k uvolnění zmožených nohou, či dokonce jako tzv. Kneippův chodník. V zimním období se zde zase můžete otužovat.

Výjimečný pobyt s lesními terapiemi preventivně působí na mnohá civilizační onemocnění způsobená do velké míry stresem. Pouze zde pocítíte nádheru a ozdravnou sílu lesů. Relaxujte ve stínu stromů překrásného Krušnohorského lesa a při dalších lesních terapiích získejte znovu tolik potřebnou energii. Lesní terapie působí blahodárně na naše tělo i mysl: fyzicky uvolňují, odbourávají stres, zvyšují naši pohodu, snižují krevní tlak, výrazně posilují naši imunitu.

 

ZOBRAZENÍ PŘÍMO NA mapy.cz ZDE

 

Les vytváří a zlepšuje klimatické podmínky, a to tím, že regeneruje vzduch a upravuje jeho složení. U zelených rostlin, tedy i u stromů se během fotosyntetické asimilace váže oxid uhličitý s vodou a uvolňuje se kyslík – pro nás tak životně důležitý. Mimo to jehličnaté a listnaté stromy vylučují celý komplex těkavých plynů, například terpentýnové silice. Tím také významně přispívají ke zvýšení jakosti vzduchu. Dalšími látkami jsou fytoncidy, tj. těkavé látky na bázi silic a éterických olejů, které byly objeveny již v roce 1928. Objev však zůstal dlouhou dobu bez povšimnutí, až teprve v posledních desetiletích je mu věnována zasloužená pozornost. V čem spočívá význam fytoncidů? Tyto látky – vlastně nepravá antibiotika – usmrcují různé mikroorganizmy, hlavně zoospory, prvoky, bakterie, plísně ad., které napadají v příhodné chvíli náš oslabený organizmus. Největší továrnou na fytoncidy je borovice a jalovec, z listnáčů střemcha, většina ořešáků, lípa, hloch aj.

Bylo zjištěno, že 1 ha listnatého lesa produkuje v létě, kdy stromy mají listy, denně asi 2 kg fytoncidů. Stejná plocha jehličnatého (borového) lesa asi 5 kg a jalovcového dokonce až 30 kg těchto baktericidních látek. V odborné literatuře se uvádí, že 1 cm3 městského vzduchu obsahuje 500 až 800 bakterií, zatímco 1 cm3 v lese nebo ve velkém parku jen 40 až 50. Z toho vyplývá, že les vykonává také spolehlivě funkci biologického filtru. Pro zajímavost: charakteristickou vůni jehličnatých lesů, kterou tak rádi vdechujeme při procházce, vytvářejí při vypařování právě fytoncidy, jimiž je prosycena pryskyřice. Tato vůně je nádherná a nenapodobitelná. I když se vyrábějí nejrůznější „lesní vůně“ pro kosmetické přípravky a hygienické prostředky určené pro byty, nikdy nepřekonají tu pravou přírodní. Z tohoto důvodu bylo v okolí lesních lázní vysazeno ještě několik dalších druhů jehličnanů.

 

Velmi významnou a ne moc známou funkcí lesa je přirozená ionizace lesa zápornými ionty.

S ionty se setkáváme každý den od našeho narození, protože jsou nedílnou složkou ovzduší, které nás všude obklopuje. Ve vzduchu se vyskytují ionty dvou polarit, a to kladné - kationty a záporné - aniony. Jakým způsobem nás ovlivní, závisí na jejich vzájemném poměru. Kladné ionty mají negativní vliv na naše zdraví a převažují např. v uzavřených budovách, na znečištěné ulici i před bouřkou, kdy říkáme, že je dusno a špatně se nám dýchá. Naopak záporné ionty na nás mají blahodárný vliv a hovoří se o nich také jako o vzdušných vitamínech. Jejich zvýšené množství nalezneme např. právě v lese, v okolí horských bystřin, u vodopádu, u moře, nebo v jeskyních. Na těchto místech se nám dýchá velmi dobře a rádi je vyhledáváme pro relaxaci a odpočinek. V zásadě bychom měli dýchat vzduch s obsahem alespoň 800 záporných iontů na cm³. V přírodě dosahují koncentrace anionů hodnot až 50.000 v cm³, zatímco v interiérech se bohužel blíží nule.

Kladné ionty jsou v převaze na místech, kde trávíme většinu svého života, tedy ve městech a v uzavřených prostorech. Na vině jsou zejména umělé materiály, kterými se hojně obklopujeme (syntetické koberce, PVC podlahy, těsnící plastová okna atp.), znečištěné ovzduší, moderní technika, vyzařující řadu škodlivých látek (kopírky, tiskárny, zářivky, LCD monitory, televize a mobilní telefony), chemické čisticí prostředky a v neposlední řadě také cigaretový kouř. Vůbec nejhorším nepřítelem ionizace je klimatizace, která vytváří nepřirozeně umělé prostředí. Převaha kationtů způsobuje bolest hlavy, nervozitu, únavu, nespavost, bolesti kloubů a zvyšuje krevní tlak. Při jejich dlouhodobém působení můžou u senzitivnějších jedinců odstartovat alergii, deprese či astma. Tento celosvětový problém byl objeven v 70. letech minulého století a popsán jako „Syndrom nezdravých budov“ (SBS - Sick Building syndrom).

Záporné ionty se vyskytují především v přírodě po bouřce, v jeskyních, na vrcholcích hor, v lese, v okolí horských bystřin, na mořském pobřeží, u vodopádu apod. Místa s nejvyšší koncentrací záporných iontů se využívají jako klimatické lázně. Záporné ionty jsou významným zdrojem energie lidského těla. Podporují náš imunitní systém i psychickou pohodu. Díky nim se cítíme krásně, odpočatě a dobře se nám dýchá. Z toho plyne i dobrá nálada a klidný spánek. Zvýšená koncentrace aniontů má pozitivní účinky na sliznice dýchacích cest, kde posilují samočisticí schopnost plic, proto zejména alergici pozorují výrazné zlepšení obtíží již po několika hodinách. Záporné ionty putují z plic do krevního řečiště, kde ovlivňují celou řadu procesů v našem těle. Zvyšují zásaditost krve, čímž odstartují její pročištění, zrychlují hojení ran a popálenin, zlepšují akomodaci očí, posilují imunitu, snižují krevní tlak, stimulují funkci žláz s vnitřní sekrecí, urychlují regenerační schopnost buněk, zlepšují metabolismus, působí proti volným radikálům, upravují hladinu serotoninu (hormon štěstí) a neurotransmiterů, čímž přispívají k naší spokojenosti a duševní pohodě, zvyšují koncentraci, zkvalitňují spánek, paměť a celkovou mentální výkonnost.

Přirozená ionizace vzduchu - ovzduší, které nás obklopuje, je ionizováno nepřetržitě. Zdroje ionizační energie totiž působí na Zemi neustále a elektricky neutrální vzduch se nevyskytuje vůbec. Nejvýznamnějším zdrojem energie vyvolávajícím ionizaci ovzduší je elektromagnetické záření, zejména kosmické záření, ultrafialová složka slunečního záření a gama záření radioaktivních látek. Na druhém místě je to přirozené záření radioaktivních látek obsažených v zemské kůře. Kromě těchto dvou základních zdrojů energie (95 % přirozené ionizace) dochází k ionizaci vzduchu i tzv. Lenardovým efektem, vlivem hoření, různými chemickými procesy nebo blesky.

Lenardův efekt - při prudkém nárazu vodní kapky na překážku dochází k tvorbě iontů oddělováním malých částic z povrchu vody. Celá hmota vody zůstává pozitivní, zatímco malé oddělené částice jsou záporné. Je prokázáno, že nejvíce iontů se vyskytuje po bouřce, v blízkosti vodopádů, horských bystřin, moří nebo právě v lese. Pro člověka je zásadní vlastní poměr kladných a záporných iontů. Ten se výrazně liší podle barometrického tlaku, převažujících větrů, radioaktivity Země a znečištění. Protože vzdušné ionty neustále vznikají a zároveň neustále zanikají, udržuje se v čistém přírodním prostředí přibližně shodný poměr iontů obou polarit. Člověk však řadou svých činností přirozenou ionizaci vzduchu negativně ovlivňuje. Tradiční stavební materiály jako je kámen, cihly nebo dřevo narušují zmíněné elektrické pole díky své slabé vodivosti jen mírně. Ale kov, ocel či beton vytvářejí stínění elektrického pole Země, tzv. Faradayovu klec, čímž elektrické pole silně narušují. K poklesu koncentrací anionů dochází navíc všude tam, kde se shromažďuje větší počet lidí, kde jsou v provozu počítače, vzduch je upraven klimatizací, a kde se kouří.

Počet lehkých negativních iontů na cm³

místnosti městských bytů	50 - 100
městské ulice	100 -500
klimatizované místnosti	0-100
moře a les	1000-5000
hory	5000-30000
jeskynní prostory	5000-50000
vodopády	10000-50000
po bouřce	50000 a více

 

K dalším účinkům lesa na podnebí patří ovlivňování teploty a vlhkosti vzduchu. Půda je korunami stromů důkladně zastíněna, a proto je za horkých slunných dnů teplota vzduchu v lese výrazně nižší než v nezalesněné krajině. Snížení teploty se projevuje i zvýšením relativní vlhkosti vzduchu. Proto se nám v lese lépe dýchá a celkově se cítíme pěkně v pohodě.

Pro nás velmi důležitá je další činnost lesa – produkce čistého ovzduší. Les působí jako filtr pro všechny pevné prachové částice. Celkově se odhaduje, že může zachytit i 50 až 70 % prachu v ovzduší. Chrání nás i před obávanými sloučeninami olova, které jsou obsaženy ve výfukových plynech motorových vozidel a které v hojné míře při procházení ulicemi a silnicemi vdechujeme. Podobné filtrační účinky má i na kapalné (aerosolové) a dokonce i plynné složky, které znečišťují ovzduší, jako je oxid siřičitý obsažený v kouřových plynech vznikajících spalováním uhlí. Pevné částice znečisťující vzduch poškozují rostliny jen nepatrně, zatímco kapalné a plynné emise jsou zpravidla pro všechny rostliny, a tedy i pro lesní, vysoce jedovaté. Tento fakt je nutné mít na zřeteli, když se rozhodujeme, jakým palivem budeme naše chaty a chalupy vytápět. Les se pro nás tedy obětuje – svou filtrační schopností chrání naše zdraví za cenu vlastního poškození.

 

Žádné šroubky, větráky, kompresory, kovy, elektroniku, plasty a ovladače. Představte si, že vaše klimatizace svým vzhledem dokonale dokresluje ideální domov, je ekologická, minimálně, ba skoro vůbec hlučná, produktivní 24 hodin denně. K jejímu zapojení nepotřebujete zásuvku a nemusí vás stát skoro nic. Zabere vám minimum času na údržbu, v podstatě se o sebe stará sama. Navíc je polyfunkční, vyzařuje z ní přínosná pozitivní energie a voní. Ne, to není výmysl. S největší pravděpodobností jednu takovou klimatizaci máte před svým domem a zdaleka netušíte, jaké výhody by vám a celé planetě Zemi přinesla, kdybyste jich tam měli více.