Kdysi se hory jmenovaly Rudé a asi jako každé hory i tyto mají své krásné dny, ale také dny drsné. V zimním období, jako v každých horách jsou ty zimní opravdu drsné. Hromady sněhu, vánice a třeskutý mráz, který je drsný i v dnešní době a i se současnou technikou přivádí zdejší obyvatele do nesnází. V tehdejších Rudých horách, ale bývalo opravdu těžké žití i v podzimních, či jarních obdobích. Ta vždy provázelo velmi sychravé a nepříjemné počasí. Proto se kromě Rudých hor začíná hovořit také o horách Krušných.

Dřívější název Krušných hor, byl tedy Rudé hory, nebo také Rudohoří a to jak kvůli tomu, že se zde od pradávna těží rudy (německy dodnes Erzgebirge), tak kvůli rudému hábitu, do kterého se hory oblékají při západu slunce na sklonku léta a to vlastně v podstatě i dnes. Dříve byly hory i plné vřesu a podobných křovin a tak spojením těchto dvou ukazatelů vzniklo jméno bájné bytosti - vládce Krušných hor, Rudovřesa.

Rudovřes není vysokého vzrůstu jako jeho horští bratři Krakonoš a Rampušák. Širokým slaměným kloboukem zakrývá rudý vlas, a rudý vous mu dosahuje téměř až na zem. Kožený kabátec mu pak zdobí lístky kapradin. V jedné ruce držíc borovou hůl zdobenou jeřabinami a obtočenou prutem ostružiníku, a v druhé svírá dlouhou fajfku z dubového dřeva, zdobenou šípkovým motivem. Protože ovládá magii, bere Rudovřes na sebe často vícero podob. Někdy na sebe bere zvířecí podobu lišky, jelena či vlka, jindy zase vzrostlého dubu nebo osiky, ale také bludného kamene či statné skály.

Rudovřes se dnes sem tam někomu zjeví a pomůže v nouzi. Jste-li dobří, je možné, že na procházce Krušnými horami na Vás promluví strom, skála, nebo tajemný pocestný. Pak buďte raději milí, protože s Vámi možná právě promlouvá sám Rudovřes.